Shrnutí

16. dubna 2015 v 19:27 | sassenachová
Tak abych to shrnula.
Do tanečních chodím se zálibou dál, teď jsem se naposled přihlásila do stříbrných ..protože jsem dokončila bronzové.
Poznala jsem tam kluka, který má 6 sourozenců..hrozně nerad mi to oznamoval asi si mylel,že z teho budu nějak moc na větvi.Samozřejmě,že trochu ano, ale když má člověk 3 sestry už ho zas tak moc věcí nepřekvapí.No a chodí do kostela což byla pro mě příjemná zpráva.No ta horší zpráva je, že on do stříbrných chodit nebude:( holt se nedá nic dělat, najdu si někoho jinýho :D Ano nemůžu si pomoct,protože Vampi mě nechce tkž se musím vydat cestou jinou, nevyzpytatelnou.
Stejně to bude dost dlouho trvat než se odmiluju ...kdo ví jestli se vůbec odmiluju.

Co tu máme dál...Kamarádka Míša mi odejde na jinou školu,já budu muset trávit čas v Rajhradě sama,protože
A)Vampi semnou ven nechce chodit..nevim proč
B)Nikdo jinej krom Míši a Gabči nejezdí na mou stranu
C)Gabča tam semnou zbytečně lítat po Rajhradě a cpát se sladkým slaným atd. nebude, protože je ráda když v čas dojede domů
D)Už nebudu mít s kým sledovat ve vlaku hezký kluky:(
E)Nikdo semnou nepojede vlakem do školy..možná tak někdo cizí,ale to je dost blbej náhradník,a budu si muset sama otvírat dveře od vlaku:(
"Můj život bude jak zmatenej film poslední dobou sem si tak všim"

Chystám se na II.absolventskej koncert a zezačátku to vůbec nevypadalo slibně ...ale teď už cvičim tkž by to nemuselo dopadnout nejhůř.
Ještě jsem se nestačila zbavit té proradné rýmy což je můj nepřítel číslo1
Nepřítel č.2 je pan Popelka,protože u něj mám až donevidim každou sobotu "praxi" každej večer před spaním se modlím abych to v tu sobotu zvládla.Nejhorší je to u kasy ,člověk najednou zapomene,že se někdy učil odčítání.Sčítání u toho moc nepotřebujete..bohužel:/

Taky jsem zažila extrémě napínavou cestu do Pasohlávek.Vyjela jsem ráno kolem 6h autobusem do Hustopeč.Odtamtud sem jela s Gabčou do Pohořelic,tam jsem zjišťovala, ze které zastávky to jede ..měla jsem na to 2 minuty.lítala sem tam přes hl.silnic jak nabzučená moucha.Najednou jsme si s Gabčou všimli,že po druhé straně silnice jede náš autobus tk.sme rychle přeběhli cestu,nasedli do autobusu a pak už jsme se jen vezli do Pasohlávek.
V pasohlávkách jsme měli u kamaráda a spolužáka dohodnutou brigádu.První jsme hledali 9 kelímky v hromadách různých druhů kelímků od největších po ty nejmenší.To zabralo asi hodinu a potom nás převezli k nim dom kde jsme pikýrovali papriky až do 3 hodin odpoledne.Byla to ta nejlepší brigáda jakou jsem kdy zažila.Dali nám oběd,smáli jsme se celej den tomu jak se tam navzájem sourozenci slovně napadali.Protože ten kamarád Vojta má 8 sourozenců tak nebylo o srandu nouzi.Dokonce jsem potkala i kamarádku Katku z tábora ..jeho sestru.Už je to dlouho co jsem byla na tom táboře.Tam jsem poznala i Vojtu.A co se nestalo o pár roků později se potkáváme ve stejné třídě.Inu svět je malý a o náhody tu není nouze.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama