Červen 2015

Chvíle touhy

30. června 2015 v 21:26 | sassenachová |  2.pololetí 2.ročník
Víte co je na h...o ? Když milujete svýho dalo by se i říct že za ty dva roky nejlepšího kamaráda.Tvrdíte mu jak jste se přenesli přes to, že má prostě rád někoho jinýho..holku co je jeho nej kamarádka už hoodně dlouho.Jednou spolu chodí pak zas ne.A dokonce víte,že ste aspoň na malou chvíli u něj měla šanci. Snažíte se o něj co to jde a z něj pak vyjde že už s ní 4 měsíce chodí.Připadám si jak největší idiot.Ani se na něj nemůžu zlobit to je na tom to nejhorší.Ikdyž mu tvrdím, že mi to nevadí,že sem se přes to nějak dostala,je všechno lež.Furt ho mám ráda nikdy se nesmířím s tím,že mě nepolíbí a ikdyž udělám cokoli nikdy si nevybere mě.....Slavili sme Sářiny narozky a hráli jsme hru .Dostala sem úkol dát Vampimu pusu.Měla sem možnost mu dát pusu na pusu,stejně sem ji nevyužila,protože má holku a nebylo by to ode mě hezký.Ikdyž to byla jen hra.potom šla Sára spát dolů kde sme měli ustláno my holky.Já jsem ještě nešla protože se mi nechtělo a proto že sem se koukala na Gejšu,kterou jsem nikdy nedokoukala dokonce.Nachvíli si ke mně lehl Vampi a povídali sme si o tom, co se nám v tom filmu líbí.Představila jsem si jaký by asi bylo s ním chodit.Celou dobu co jsme byli u Sáry sem po něm pokukovala.Jak je hezky opálenej,když se směje jak se celej rozzáří, na jeho ruce,jak mu vyčnívají žíly.Nemůžete si toho jen tak nevšímat, když kolem furt chodí.A potom na mě zase přišla ta pochmurá vzpomínka na to,že mě nechce, a že se s tím musím vyrovnat.Když skončila Gejša,popřála jsem oboum ..i Vojtovi dobrou noc a šla jsem dolů za Sárou,která už tvrdě spala.Vůbec jsem nemohla usnout, nebudu tu nikomu lhát prostě mě z ničeho nic začly téct slzy po tvářích a já nemohla přestat brečet a ubíjet se realitou,která mi byla dána. Den rozdávání vysvědčení došel v černém triku a vínové košili.V tanečních jsem se ho ptala proč ju nenosí i do školy a on mi řekl,že by byl najednou středem pozornosti nebo co ..už si to nepamatuju uplně přesně.A on potom dojde do třídy v košily a já se jen musela zhluboka nadechnout, abych ten nával touhy po něm stačila vstřebat tak aby nic nepoznal.Nejhorší(nebo spíš nejlepší) bylo,že ty rukávy od košile měl vyhrnutý a šli mu vydět žíly na rukách.Já to na klukách uplně nejvíc zbožňuju když si vyhrnou rukávy na košili.Co jsem udělala? Udělala jsem udivenej pohled,že má na sobě košili,pochválila jsem mu to a otočila jsem se směrem k tabuly abych se dál nemusela překonávat.

Peklo

7. června 2015 v 23:16 | sassenachová |  poezie
Černé triko,černá duše,
kolem kůže stín se sune.
Pod lampou se život skrývá,
kdo nepřijde mlád umírá.

Peklo nebo nebe?
Nikdy nevíš co přijde.
Nevíš kam ubíráš se,
Pod plachtou hříchů ukrýváš se.

Náhlý vzdech slyšíš znít ulicí,
z nebe hlas to nebude,
slyšíš totiž hříšnici.

Zakalené oči zpod plachty září,
září tmou krvavou ve skále duší.
Do skály vchází se množstvím bran,
Po cestě dostaneš nejmíň tucet ran.

Po cestě ranami prošité,
následuje město trnité.
Trny zabodávají se do kůže,
jen modlitba ti pomůže.

Krev stéká po holé kůži,
chládne ,mění se v hustou pláň,
přejedeš po výstuži,
nakonci najdeš velkoku báň.

Vstoupíš do ní,
krev ti ztuhne,
na ramenou cítíš tlak,
kdo se peklu vyhnout umí,
vletí přímo do oblak.