3.díl

5. července 2016 v 17:01 | sassenachová |  Příběhy osamělé ženy
Dnes to Lil zas dostalo. S pláčem se odplahočila do koupelny. Kouká na sebe do zrdcadla a říká si jak dlouho bude tady na tom místě trpět, kdy konečně nebude sama? Zas na ni kašle. Nechápe, proč s ní může ve škole naprosto v pohodě komunikovat, ale když si začnou psát tak neodepisuje. Půl hodiny se sama se sebou hádá, že mu psát nebude. Buch a píše mu. Na co se ho má zeptat? Co dělá? To jí neodpoví.Zná ho. Nakonec se ho jak blbec zeptá, jestli si chce psát. Neodpovídá. Po 5 minutách odpovídá, že neví. Lil to nechápe. Jak jako neví? No, moc dlouhá konverzace to nebyla.Zas přestal odepisovat.
Lil si zase připadá jako kráva.Jako znehodnocenej, odkopnutej kus hadru.
To pro něj nic neznamená? Ještě se u toho pročítání zpráv "usmívá" ,čte si je schválně před ní, aby viděla jak ji vynechává. Prý ji má "rád"....... ale kecy. Nejednal by s ní tak hnusně.Hlavně, že holkám ze třídy odepisuje hned, jak mu napíšou. Co mu sakra udělala?
Už zase, zase brečí jak malá holka. "Jen se vybreč,však ono to na chvíli pomůže a potom se můžeš dál trápit."
Proč ji to k němu tak přitahuje? Achjo je půl dvanácté. Musí jít spát, aby byla zítra schopná jít do té pojebané školy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama